Spor mezi Gazpromem a Minskem znovu oživil bouřlivé diskuse o energetické bezpečnosti v Evropě.
Na konci roku opět zavládla nervozita kolem ruského plynu a politici i média začali ve všech pádech skloňovat slogan »energetická bezpečnost«. Podobnost s loňskou situací kolem dodávek plynu na Ukrajinu je velká, ovšem situace jiná. A nejen proto, že ve sporu s Moskvou se tentokrát neoctl Kyjev, ale Minsk. Znovu se jablkem sváru stala cena plynu. V polovině prosince selhala jednání běloruské vlády a Gazpromu. Tento plynárenský a ropný gigant požadoval navýšení ceny na 105 dolarů za tisíc kubických metrů plynu. I když se jednalo o snížení z původního požadavku 200 dolarů. Na první pohled je tím zlým ve hře opět Gazprom, který v honbě za mamutími zisky vydírá malý stát. Zároveň nabídka Gazpromu nebyla zcela nezajímavá ani pro Bělorusko. Už oněch 105 dolarů za tisíc kubíků by mělo být rozděleno na 75 dolarů přímých plateb a zbývajících 30 dolarů by mělo být spláceno akciemi firmy Běltrangaz. Na celém sporu bylo od počátku nejzajímavější, jak k němu přistupovali západní politici a média. V případě přímých aktérů šlo o komerční spor doprovázený gesty politiků, kteří musejí před vlastními voliči ukázat snahu udržet nízké ceny. Dále na: http://voltaire.netkosice.sk/index2.html ,klikni na ikonu TREZOR, téma: Velká politika, velké peníze (Gazprom – Minsk)
|
Úvodná strana
Regióny
Mobilná verzia
