Americká zahraniční politika devadesátých let minulého století měla jednu jistotu. Z ruské strany byl jejím „protihráčem" prezident Boris Jelcin, který se opíjel nejen alkoholem, ale také z každého projevu přízně západních médií a politiků. Důsledkem byla rovněž ruská pozice v souvislosti s řešením krize na Balkáně, zejména potom v případě Jugoslávie a Kosova v roce 1999. Zcela konkrétní odpovědnost má však z té doby Rusko za osudy lidí, kteří mu uvěřili v noci 12. června 1999, kdy krátce po půlnoci vjely do kosovské Prištiny části ruských jednotek dosud dislokovaných na Balkáně v rámci mise OSN. S odstupem času se totiž zdá, že to byla velmi podivná hra, která jen odvrátila okamžitý exodus nealbánského obyvatelstva před následnými etnickými čistkami prováděnými příslušníky UCK. Ďalej pozri na: Národný Inštitút Francois Marie Voltaire, klikni na ikonu RUSKO, téma: Rusko by mělo v Kosovu převzít spoluodpovědnost
|
Úvodná strana
Regióny
Mobilná verzia
