1. ACTA přesahuje stávající právní předpisy EU, což dokládají a potvrzují významní akademici (European Academics, 2011), ale také studie zadaná Evropským parlamentem - Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) [INTA, 2011]. Přestože právníci Parlamentu došli k závěru, že na první pohled se ACTA zdá být v souladu s platnými právními předpisy EU [FFII-922] je ACTA založena na politice maloobchodních cenách, které by mohly vést k poškození firem na základě fiktivních výpočtů hrubých příjmů, což je cena daleko za skutečnou škodu. INTA Studie doporučuje požádat Evropský soudní dvůr o stanovisko k dohodě ACTA právě v této oblasti.
2. Dohoda ACTA nepodporuje férový obchod, její záměr jde proti rovnováze, kterou se snaží nastolit Světová obchodní organizace a dohod TRIPS (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví).
3. ACTA je nevyvážená ve vztahu k právu na vlastnictví a právu na svobodu projevu (viz Test ve zprávě Korff a Brown, 2011). Jejich závěry jsou zničující: "ACTA byla sjednávána v utajení, bez dostatečných informací od občanské společnosti a jednotlivých státních parlamentů a v úzké spolupráci s předními korporátními vlastníky práv. Není divu, že to vyústilo v text, který dává nepřiměřenou ochranu velkým korporacím, nezasazuje rovné podmínky mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi v mezinárodních obchodních vztazích, brzdí inovace (zejména malých a středních podniků), nedokáže podporovat místní kulturu, a může bránit šíření znalostí pro lidi po celém světě (například i přístupu ke zdravotní péči a generických léků). "[Korff a Brown, 2011]
4. Pokud jde o základní práva, Korff & Brown v závěru upozorňují: "Celkově lze říci, že ACTA vychýlí rovnováhu ochrany práv duševního vlastnictví k jedné skupině, a to korporátním vlastníkům práv, a nespravedlivě se chová k druhé skupině - lidem a uživatelům těchto práv, ACTA tedy jde proti všem ostatním. Stejně tak nepřiměřeně zasahuje do celé řady dalších základních práv, a nebo neumožňuje pro stanovení těchto práv demokratické řízeních, lidem je znemožněno se bránit a obecně je znemožněno brát v úvahu různé aspekty a protichůdné zájmy. To dělá celou dohodu, podle našeho názoru, neslučitelnou se základním evropským právem a normami". [Korff a Brown, 2011]
5. Ve třetích zemích s menší úrovní ochrany základních práv, bude ACTA mít více negativních dopadů, než v EU. Ratifikací ACTA by EU v rozporu s článkem 21 Smlouvy o Evropské unii, kde je zakotvena povinnost podporovat demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod, včetně úcty k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva.
Stejně tak není ACTA je v souladu s články 17 a 19 Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech (ICCPR). [Čl. 19, 2011]
6. Organizace občanské společnosti (např. [Oxfam, 2011] a [Public Citizen, 2011]) a akademické stanovisko [Flynn, Madhani, 2011] poukázaly na problémy s přístupem k lékům. Text ACTA není provázaný s deklarací z Doha (Doha Ministerial Declaration). Kombinace zvýšených opatření bez odkazu na prohlášení z Dohá a DG-Trade a US Trade Representative neposkytuje dostatečné záruky pro přístup k lékům. [FFII-922]
7. Pokud jde o trestní opatření ACTA omezuje politický prostor najít proporcionální řešení sporů, např. omezí možnosti WTO a panelu pro řešení sporů obchodního zaměření (např. USA versus Čína případ). ACTA odstraňuje základní stupnice z definic trestného činu. ACTA neobsahuje výjimku ve veřejném zájmu. Výsledkem ACTA je, že kriminalizuje každodenní používání počítače. ACTA může také být použita ke kriminalizaci novin a internetových stránek odhalující závažné dokumenty, ke kriminalizaci administrativních pracovníků, kteří předají závažné soubory, lidí, které si dělají kopie pro vlastní použití za účelem odhalení nekalých praktik a to vše ve veřejném zájmu. ACTA kriminalizuje téměř každý čin s počítačem - např. i předání e-mailem. ACTA také definuje jako trestný čin napomáhání k trestnému činu a účast na něm a tak vyvíjí tlak na poskytovatele internetových služeb, kteří musí rozhodnout o preventivní cenzuře internetové komunikace. [Čl. 19, 2011, FFII-922]
8. ACTA nebude mít dopad na uspokojivé řešení globálního mediálního pirátství. Vysoké ceny zboží za média, nízké příjmy a levné digitální technologie jsou hlavní prvky globálního mediálního pirátství. Vzhledem k místním příjmům v Brazílii, Rusku nebo Jižní Africe, cena CD, DVD, nebo kopie Microsoft Office je pětkrát až desetkrát vyšší než ve Spojených státech nebo v Evropě, a to se podílí na rozvíjení [Karaganis, 2011]. Přibližně 90% lidí v rozvíjejících se ekonomikách se může obrátit na nelegální kopie. Silná legislativa typu ACTA nemůže vyřešit tento problém. Cenová politika je globálním problémem a znakem selhání trhu. Navíc náklady na odstranění tvrdých opatření a sociální péče vzniklá postihy definované v ACTA budou enormní. ACTA tedy není v souladu s článkem 15 Mezinárodního paktu OSN o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR). [FFII-922]
9. V lednu 2011 vydala Evropská skupina akademiků "Stanovisko akademických pracovníků z evropských zemí na ACTA". Akademici vyzývají evropské instituce, zejména Evropský parlament a národní zákonodárce a vlády odmítnout souhlas s dohodou ACTA a to z důvodu, že mají vážné obavy o základní práva, ochranu údajů a spravedlivou rovnováhu zájmů" [Evropské akademické, 2011]
10. Podle EP INTA studie se ACTA nezdá být bezprostředně prospěšná pro občany EU. [INTA, 2011]
11. ACTA bude mít negativní dopad na inovace, hospodářskou soutěž, vývoj, fair trade, start up firem, projekty masové digitalizace, přístupu k lékům a k rozvoji internetu. ACTA ohrožuje právní stát a základní práva. Tyto negativní důsledky budou mít dopad i na EU.
Vyzýváme Evropský Parlament, aby řekl NE ACTA.
|
Úvodná strana
Regióny
Mobilná verzia
