Spor mezi Gazpromem a Minskem znovu oživil bouřlivé diskuse o energetické bezpečnosti v Evropě. Podobnost s loňskou situací kolem dodávek plynu na Ukrajinu je velká, ovšem situace jiná. A nejen proto, že ve sporu s Moskvou se tentokrát neoctl Kyjev, ale Minsk. Gazpromu, tento plynárenský a ropný gigant požadoval navýšení ceny na 105 dolarů za tisíc kubických metrů plynu. I když se jednalo o snížení z původního požadavku 200 dolarů.
Reexport ruské ropy na západ je pro Minsk nemalým zdrojem zisku - podle některých údajů tyto operace tvoří téměř deset procent běloruského HDP. Situace se zdála velmi napjatá. Ve skutečnosti byl ale manévrovací prostor Gazpromu i Minsku tak malý, že od počátku sporu byl kompromis téměř jistý. Především Rusko musí zvyšovat ceny plynu. Mimo jiné proto, že je zde tlak ze zahraničí. Také západní Evropa se stává méně zranitelnou prostřednictvím blokování tranzitu. A nejde jen o výstavbu plynovodu z Ruska do Německa přes Baltické moře. V západní Evropě se stavějí zásobníky pro ruský plyn, které jsou plněny přes léto. Dále na: http://voltaire.netkosice.sk/index2.html ,klikni na ikonu TREZOR, téma: Velká politika, velké peníze (Gazprom – Minsk)
|
Úvodná strana
Regióny
Mobilná verzia
