„Nový terorismus", spojený i s hrozbou použití zbraní hromadného ničení v kombinaci s „megaterorismem" zaměřeným na atraktivní cíle s velkým počtem obětí se staly bezpečnostním fenoménem od 90. let 20. století. Došlo k zásadnímu posunu od předchozí situace, když teroristé chtěli mnoho dívajících se lidí, ale ne mnoho mrtvých lidí. Dnešní megateror chce obojí. Masovou sledovanost i masové oběti. Významně narostl také počet útoků motivovaných náboženským terorismem. V roce 1968 nebyla známa žádná teroristická skupina s náboženskými cíli, v roce 1980 tvořily tyto skupiny 3% známých teroristických skupin, v roce 1992 čtvrtinu a v roce 2000 více než 40%. Situace je komplikována i tím, že terorismus nacházel a nachází útočiště, toleranci či přímou podporu u některých režimů a států. V boji proti mezinárodnímu terorismu nelze být neutrálem. Představy, že nejlépe je nezúčastňovat se protiteroristických vojenských operací a pokud možno nevyčnívat, jsou zcestné a západní společenství oslabující. Jsou projevem mnichovského syndromu. Vždyť stejně uvažoval Západ tváří v tvář Hitlerovu nástupu i jeho akcím v průběhu 30. let minulého století. Dále na: http://voltaire.netkosice.sk/index2.html ,klikni na ikonu TREZOR, téma: Terorismus jako bezpečnostní fenomén
|